Vše o látkách a textilu od A do Z: znáte způsoby výroby a druhy látek?

Látky a textilie. Pokud nepatříte mezi nadšence do šití, pletení a dalších podobných činností, je dost možné, že si na látky moc často nevzpomenete. Je to docela jasné, když nemusíte přemýšlet nad tím, kolik metráže bavlněné látky máte ještě doma nebo které nitě si musíte koupit při příští návštěvě galanterie.

Přitom jsou kolem nás všude. Látky se využívají nejen při výrobě oblečení nebo čalouněného nábytku, ale také pro výrobu některých hraček, lůžkovin, záclon, ubrusů a dalších.

vse-o-latkach-a-textilu-od-a-do-z--znate-zpusoby-vyroby-a-druhy-latek

Z historie textilu

Jistě si z hodin dějepisu vzpomenete, že obchod s látkami hýbal ekonomikou i dějinami. O tkalcovství a výrobě látek se dozvídáme už v období neolitické revoluce. V novověku se pak v důsledku mezikontinentálního obchodu začaly do Evropy dostávat i luxusní produkty z Orientu, mezi nimi i látky.

Jak je to s látkami dnes? A jaké změny lidstvo čekají v budoucnosti?

Zahalování těl začalo už v pravěku

Jak to ale bylo v dějinách s látkami podrobněji? Je to už opravdu dávno, kdy lidé začali svou nahotu zakrývat. Zpočátku si pravěcí lidé museli vystačit s tím, co jim nabízela příroda - kůže, kožešiny a nejrůznější listy.

Hlavní funkcí oděvu byla ochrana před zimou - už tady můžete vidět počátky oblékání. O mnoho století později se potom objevily i první látky, nejprve to byly lněné a bavlněné látky.

Změnu v oblékání přinesl novověk

Zámořské plavby v 15. a 16. století daly objevení dalším kontinentům a poznání nových světů. V rámci mezinárodního obchodu se do Evropy začalo dostávat i luxusní zboží včetně hedvábí nebo sametu a móda se tak dočkala rozkvětu.

Oděv tak přestal plnit svou hlavní funkci, ochranu proti chladu. Do popředí se začala dostávat funkce estetická. Dnes se ne nadarmo říká, že šaty dělají člověka. Oděvem může člověk vyjádřit svou osobnost, módní trend i zařazení do společenské vrstvy.

Průmyslová revoluce = rozvoj textilního průmyslu

Velké změny přinesla i průmyslová revoluce v 18. a 19. století, kdy se v mnoha odvětvích přešlo od manufaktury k tovární výrobě.

Výjimkou nebyl ani textilní průmysl. V Anglii došlo k vyrobení prvního tkalcovského člunku, prstencového dopřádacího stroje, syntetického barviva nebo jazýčkové pletací jehly.

Látky a textilie dnes

Ve 20. století se pak začalo s výrobou umělých vláken. Pozadu nezůstalo ani Československo - v roce 1963 zde byl vytvořen rotorový dopřádací stroj. Dnes většina textilií pochází z průmyslové výroby, která se přemisťuje hlavně do zemí třetího světa.

Látky budoucnosti

Jak se budou lidé oblékat za 100 nebo 1000 let, vám říci nedokážeme. Už dnes se ale objevuje trend ekologického oblékání, slow fashion a minimalismu a dá se předpokládat, že do budoucna se bude objevovat stále více zastánců této filozofie. Proč?

Fast fashion a slow fashion

Stačí se rozhlédnout kolem sebe v obchodních centrech. Móda jde rychle kupředu, textilie můžete koupit za nízkou cenu a většinou vydrží sotva jednu sezónu. Jde totiž o to, aby lidé nakupovali co nejvíce. A to není zrovna ekologické. Ještě když si připočtete například to, kolik vody se spotřebuje na výrobu jednoho trička…

Opakem fast fashion je pomalá móda, tzv. slow fashion, která klade důraz na kvalitu, tradici, recyklaci a hlavně udržitelnost textilu.

Ekologie a látky

Věděli jste, že průměrný Čech “spotřebuje” ročně okolo 10 kilogramů textilu? To není zrovna málo. Proto se dnes do popředí dostává také otázka recyklace textilu. Možná, že jste si i vy všimli kontejnerů na textil ve vašem městě.

Životnímu prostředí škodí i samotná výroba textilií. Největší podíl na znečištění mají odpadní vody, které při výrobě vznikají, a to při odstraňování nečistot, barvení i impregnaci.

Textilní výroba je navíc náročná i z energetického pohledu a úniku emisí do ovzduší.

Dělení látek

Dnes na trhu nalezneme nepřeberné množství látek a textilií. Oblíbené je například dělení podle původu vlákna. I když se v minulém století začalo s výrobou umělých vláken, své místo na trhu mají i přírodní vlákna.

  • Přírodní vlákna - organická (živočišná a rostlinná), anorganická
  • Chemická (umělá) vlákna - z přírodních nebo syntetických polymerů, vlákna hutnická (z kovů a nekovů)

bavlna-ker

Rostlinná vlákna

Rostlinná vlákna jsou první, které začal člověk zpracovávat a mají tak nejdelší tradici. Mezi ty nejznámější patří bavlna, len a konopí. Dalšími rostlinnými vlákny, které mají v textilním průmyslu jsou například vlákna bambusová, sisalová nebo jutová.

Bavlna a bavlněné látky

Bavlněné látky patří mezi ty nejoblíbenější hlavně při výrobě oblečení, spodního prádla, lůžkovin a ručníků. Bavlna je totiž velmi příjemná na dotek, je savá, hřejivá a dobře se žehlí.

Na světě existuje více druhů bavlnovníků, jen některé se ale využívají k získávání bavlny. Tu nejkvalitnější lze získat z bavlníku keřovitého. Nejjemnější je bavlna z bavlnovníku egyptského.

Len a lněné látky

Lněné látky patří stejně jako bavlněné už po staletí k těm nejoblíbenějším. Lněné látky jsou vzdušné, chladivé na dotek, savé a vhodné pro alergiky - odolávají totiž plísním, roztočům a nepohlcují prach.

Náročnější je to se zpracováním lnu, protože vlákna se ze stonků získávají speciálními technologickými přístupy jako je drhnutí, máčení, lámání a barvení. No jen si vzpomeňte na krtečka a jeho kalhotky s kapsami!

Konopí a konopné látky

Konopí jako látka má mnohé využití. Vyrábět se z něj dá papír, plasty, kosmetika, potraviny i izolační materiál. Využívá se také při výrobě látek. Konopné látky jsou pevné a odolné, prodyšné a dobře drží barvu.

Živočišná vlákna

V přírodě to nejsou jenom rostliny, které člověku dali možnost zahalit své tělo. Brzy se ukázalo, že i taková ovčí nebo kozí vlna se dá pro zpracování využít.

Vlna a vlněné látky

Vlna je nejčastěji používaným živočišným vláknem, které se využívá k výrobě textilií. Za tu nejkvalitnější je všeobecně považována vlna získávaná z australského ovčího plemene merino.

Vlněné látky jsou hřejivé, velmi pohodlné, dobře absorbují vlhkost. Pozor musíte dát při praní, protože vlna dobře nesnáší vysoké teploty. Mezi vlněné tkaniny patří:

  • Kašmír
  • Mohér

Z vlny jdou samozřejmě plést také úplety, například velmi oblíbené merino úplety.

Věděli jste, že získat živočišné vlákno lze i ze srsti jiných zvířat? Z koz angorských a kašmírských se získávají látky jako kašmír nebo mohér. Dalšími zvířaty využívanými pro zisk textilií patří velbloudi, králíci nebo koně.

Hedvábí a hedvábné látky

Hedvábí je krásný materiál původem z Číny. Získává se díky housenkám motýla bource morušového, které se před svou proměnou v motýla opřádají vláknem. Setkat se můžete také s pojmem divoké hedvábí, které se získává ze zámotků jiných druhů motýlů.

Hedvábná vlákna jsou tenká, pevná, velmi jemná s přirozeným leskem. Hedvábné látky mají skvělé termoregulační schopnosti, a tak oblečení z nich můžete nosit celý rok. Stejně jako lněné látky jsou i ty hedvábné vhodné pro alergiky.

Chemická vlákna

Chemická vlákna nepochází z přírody, ale jsou uměle vyráběná. Věděli jste, že první viskózové vlákno bylo vytvořeno v roce 1892? Umělá vlákna mohou být vytvořena z přírodních nebo syntetických polymerů. Existují také látky nepolymerní, mezi které patří například skleněné vlákno.

Viskóza

Viskóza je „poloumělé“ vlákno, které se vyrábí podobně jako některá syntetická vlákna, avšak z rostlinné suroviny. Viskóza je tvořena celulózou, přírodním polymerem a vytváří se nejčastěji ze dřeva. Někdy je proto považována za jakousi alternativu k přírodním materiálům. Ostatně, to je i cíl její výroby.

Viskóza je savý, příjemný a měkký materiál. Jeho mínusem je však mačkavost, malá pevnost a o něco obtížnější žehlení než u přírodních materiálů.

Viskóza je několik typu například:

Vlákna ze syntetických polymerů

Vlákna ze syntetických polymerů jsou výhradně výrobkem průmyslovým. Častým základem je ropa. Mezi ty nejrozšířenější patří:

  • PAD polyamid - pevné, odolné vlákno, které ale žmolkuje; často se používá pro výrobu bytového textilu
  • PES polyester - vysoce odolné vlákno, drží tvar. Má široké využití v různých příměsích nebo i v 100 % PES např. softshell
  • PAN akryl - pružné a hřejivé, nemačkavé vlákno, které v obchodech naleznete například pod názvem malon nebo wolpryla
  • POP polypropylen - lehké, pružné vlákno, které se používá pro výroby dekorační tkatiny nebo plášťovin
  • PUR polyuretan - elastomer, vysoce pružné, používají se pro výrobu plavek, punčoch nebo rukavic

Způsoby zpracování vláken

Přemýšleli jste někdy nad tím, čím vším si musel daný kousek oblečení projít, než se dostal vám do rukou a co stálo na samotném začátku? Způsobů zpracování vláken je hned několik, pro různá vlákna se hodí jiné způsoby zpracování. Mezi ty nejčastěji využívané patří:

  • Předení
  • Plstění
  • Vpichování
  • Všívání

Předení

Předení je způsob výroby, při kterém vznikají příze, textilní vlákna omezené délky. Abyste si uměli lépe představit, jak to probíhá - vzpomeňte si některou z pohádek, kde princezny předly na kolovratu.

K předení se dá využít také vřetýnko nebo jiná technika. Cílem je vytvořit přízi, kterou bude možno dále využít.

Během předení dochází ke zkrucování vláken do svazků tak, aby vzniklo silnější vlákno, příze.

Co je to příze?

Pro začátek je ale dobré vysvětlit pro začátečníky, co to je příze. Protože s tímto pojmem se setkáte velmi často.

Příze je vlastně spředené vlákno připravené k dalšímu zpracování. Novější literatura už pojmem příze označuje také splétané úzké textilie určené k dalšímu zpracování.

Ano, existují totiž i různé druhy přízí, které se dají dále využít k tkaní, pletení, ručním pracem nebo výrobě koberců či provazů. Záleží na druhu příze.

Plstění

S plstěním se setkáte například u zpracování vlny. Jde o to, že pokud je vlna vlhká a dostatečně se tře, vlákna vytvoří pevnou placku, plst. V minulosti se snažili výrobci tento mínus vlny všelijak obejít, dnes se stává hitem při výrobě plstěných hraček nebo tašek, rozlišujeme přitom suché a mokré plstění.

Mokré a suché plstění

K mokrému plstění není třeba žádných speciálních pomůcek - stačí vytvořit požadovaný výrobek z vlny bez superwash úpravy a pořádně ho vyprat. K suchému plstění budete potřeba plstící jehlu se zářezy.

Vpichování

Vpichování je způsob, který se často využívá při výrobě netkaných textilií pomocí ostnaté jehly. Ostny jehly při vpichování zachycují svazky vláken a protahují je rounem tak, aby se zahákly do sousedních vláken.

Netkané textilie lze zpevňovat i dalšími způsoby. Patří mezi ně například proplétání, lisování nebo lepení rouna impregnací či tiskem.

Všívání

Všívání se dnes nejčastěji používá k výrobě podlahové krytiny, koberce. Prohlédnout si tak můžete tuto techniku, když s lupou prozkoumáte váš koberec. Způsob všívání, tuftingu, spočívá v tom, že se jehlou propichuje koberec a vplétají se vlasové nitě.

Výroba látky

Když je vyrobena příze, přistupuje se k výrobě samotné látky. Mezi základní typy látek patří:

  • Tkaniny
  • Pleteniny

Tkaniny

Tkanina už je konkrétní textilie, která se vám dostane do ruky. Tkaniny vznikají ve tkalcovnách na tkalcovských stavech provázáním rovnoběžně uložených nití, do kterých se zanáší tzv. útek, nit.

Rozlišujeme velké množství tkanin. Mezi ty nejvíce rozšířené patří:

Jednotlivé tkaniny se od sebe liší vzorováním i vazbou, mezi základní vazby patří:

tkalcovsky-stav

Pleteniny

Pleteniny vznikají pletením - dříve ručním, dnes hlavně strojním. Podle toho, jak jsou nitě kladeny rozlišujeme základní druhy pletenin:

Základní vazby pletenin:

Jednolíc úplet 

Oboulíc úplet 

Teplákovina neboli výplněk

Netkané textilie

Netkané textilie jsou také vyrobeny z textilních vláken a přízí, které jsou ale propojeny jinak než pleteniny a tkaniny. často jsou používány jako výplně například vatelín nebo výztuže - ronofix a vlizelín. Některé netkané textilie jsou také vyrobeny z nanovláken.

Zušlechťování textilií

Většina textilií dále prochází procesem zušlechťování, který slouží nejen ke zlepšení vzhledu látky, ale také ke zvýšení její hodnoty. Většina takových úprav se provádí v továrnách a celý proces zušlechťování se skládá ze tří hlavních fází:

  • Předúpravy
  • Samotné úpravy
  • Finální úpravy

Předúprava textilií

Předúprava zušlechťování textilu zahrnuje hned několik technologických postupů, patří mezi ně například šlichtování, praní, bělení, mercerování a další.

Šlichtování

Už jste slyšeli o šlichtování? Šlichtování spočívá v nanesení lepivého, ochranného prostředku na osnovní nitě, čímž se zvyšuje jejich pevnost a hladkost. Podepíše se to také na kvalitě tkaniny.

Bělení

Bělení spadá do kategorie chemických úprav a jeho hlavním cílem je zbavit látku její přirozené barvy, odstranit nečistoty a zvýšit savost textilie. Tady vždy záleží na typu vláken. Jiné postupy a bělidla se používají při bělení bavlněných nebo lněných látek, jiné se naopak používají při bělení vlny.

Mercerace

Mercerace je velmi důležitý proces při zušlechťování bavlněných látek, protože díky němu jsou látky více pevné, lesklé a příjemné na dotek. Jedná se, stejně jako u bělení, o chemickou úpravu, konkrétně o působení koncentrovaného louhu sodného.

Samotné úpravy

Samotné úpravy zahrnují zejména barvení nebo potiskování textilu.

Barvení a potiskování

Barvení a potiskování látek závisí na materiálu i formě textilie. Barvit i potiskovat lze přírodní a umělá vlákna. K oběma typům úprav se využívají nejrůznější stroje a techniky.

Finální úpravy

Finální úpravy zahrnují například mandlování, lisování, kalandrování a další. Na řadu přichází také chemické úpravy.

Ruční práce s textiliemi

Jestliže patří ruční práce mezi vaše záliby, možná už jste se s některými technikami setkali, jiné jsou zase možná velkou neznámou. Mezi nejoblíbenější ruční práce patří:

  • Pletení a háčkování
  • Paličkování
  • Vyšívání
  • Šití
  • Patchwork
  • Malba na hedvábí
  • Batikování

Shrnutí

V tomto článku jste se dozvěděli základní informace o látkách, o jejich historii, dělení látek i možnostech zpracování. Teď nezbývá nic jiného než vybrat vhodné látky pro vaše šití, zasednout k šicímu stroji a pustit se do tvoření!